Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
KONVERZE SLÉVÁRNY V ÚZEMÍ BÝVALÉ ČKD V PRAZE, Vysočanech
Kuric, Alexander ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
DIplomová práce se zabývá konverzí objektu slévárny v areálu bývalé ČKD Vysočany na společenské a obchodní centrum. Prioritou návrhu je zachování klíčových hodnot industriálního dědictví a jejich prezentace širší veřejnosti. Návrh objekt zasazuje do nové urbanistické struktury, kterou integruje do širšího celku regenerovaného brownfieldu.
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
MERINA 2.0
Ambrosová, Katarína ; Goluchová, Martina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanistická a strategická studie se zabývá možnou transformací vybrané post-industriální brownfieldové lokality v blízkosti jádra města v Trenčíně. Důraz je kladen na areál bývalého textilního závodu Merina, který má potenciál stát se novým polyfunkčním centrem. Práce se věnuje jeho prostorové restrukturalizaci a hledání nové funkční náplně.
BRNO - ŠPITÁLKA_SMART CITY
Šmídová, Lucie ; Grůza, Lukáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá budoucí chytrou čtvrtí na Špitálce v Brně – Zábrdovicích. Chytrá čtvrť bude sloužit jako pilotní čtvrť pro ověření stanovení cílů, které plynou z vize pro strategii #brno2050. Jedním z hlavních motivů je aktivace území chytré čtvrti pomocí reálných aktuálních zásahů, které mohou nastartovat vývoj nejen tohoto území, ale mohou mít pozitivní dopad na celou lokalitu. Cílem diplomové práce je přispět k přípravám pro revitalizaci městské čtvrti a nastínit tak možné alternativy etapizace rozvoje, způsobu aktivace území a dočasného využívání během realizačního procesu. Dále přispět k diskuzi týkající se spolupráce veřejného sektoru se soukromým, komunitního plánování v našem prostředí a možností alternativního financování projektů. Navržená taktika odpovídá místnímu významu, vychází ze současných hodnot a směřuje k udržitelnému urbanizačnímu procesu neustále se utvářejícího městského prostředí. Práce analyticky vychází ze současných kritérií urbánního prostředí generovaného investicemi kapitalistické společnosti. Návrhem je zaměřena na oblasti týkající se performativního plánování neboli experimentální formu tzv. plánování zdola nahoru a podporuje principy Smart City.
Knihovna a archiv v objektech Dolu Hlubina v Ostravě
Nováková, Jana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Urbanistické souvislosti Řešený objekt Nových koupelen, spisovny a jídelny dolu Hlubina je součástí průmyslového areálu bývalých Vítkovických železáren v Ostravě Vítkovicích. Komplex dolu, společně s areálem vysokých pecí a koksovny, představuje unikátní příklad zachování kompletního technologického toku uhlí-koks-železo. Jejich význam byl oceněn prohlášením za Národní kulturní památku. Filosofie návrhu „Nové koupelny“ se stanou plnohodnotnou součástí revitalizované Dolní oblasti. Vzhledem k umístění a reprezentativnosti stavby jsem se rozhodla pojmout její vstupní podlaží jako veřejný, všem otevřený prostor. Prostor, vytvářející spojitost mezi minulostí, současností a budoucností Hlubiny a celého areálu DOV. „Hala modelů“ ve spisovně představí areál tak, jak fungoval v minulosti, ale zároveň názorně seznámí návštěvníky s aktuálními projekty a plány do budoucna. Část „koupelen“ zabydlí vzdělávací centrum, další část knihovna a Archiv Vítkovic. Zde si může návštěvník rozšířit vědomosti studiem, na semináři nebo přednášce. Vyčerpán doplní energii ve snack baru nebo probere poznatky s kolegy nad kávou. V přilehlém knihkupectví si může rozšířit svou vlastní knihovnu o nejnovější tituly.
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Pešková, Lucie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konverzí areálu bývalého textilního závodu Mosilana v Brně-Obřanech. Cílem bylo navrhnout nové textilní muzeum v rámci dominanty areálu, někdejší přádelny, a oživit celou přilehlou lokalitu, aby se znovu otevřela lidem - jak místním, tak turistům. Vyjímečnost místa spočívá industriální atmosféře a jedinečnosti ostrova, na kterém se celý areál rozprostírá. Podrobnou analýzou okolí, potřeb a možností městské části jsem dospěla k celkovému programu a náplni areálu, zkoumáním typologie úspěšných textilních muzejí v zahraničí vznikla náplň muzea textilu. Návrh navrací život krásnému ostrovnímu areálu, v kontrastu s industriální minulostí je místo široce ozeleněno a upraveno do volnočasové parkové podoby. Kromě textilního muzea se zde nachází společenský sál, energetická expozice s původní Kaplanovou turbínou, cyklopoint a bistro.
Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví
Remy-Zéphir, Šárka ; Prof.Ing.arch.Peter Vodrážka,PhD. (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Prof.Patrick Dieudonné (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přístavní města Brest, Lorient a Saint-Nazaire byla díky své strategické pozici na pobřeží Atlantiku zničena bombardováním spojenců během druhé světové války. V poválečném období tato města využila nezbytnost obnovy k radikálním zásahům do městské struktury. Zmíněné historické události byly novou příležitostí jak zlepšit funkčnost města. Také dnes se nabízí nová šance. Vojenské a průmyslové zóny v přístavech, které byly vždy důsledně od měst oddělené, se uvolňují od svých původních aktivit. Města dostávají k dispozici tyto rozlehlé parcely v blízkosti jejich center a ocitají se v situaci, která jim umožňuje prostřednictvím rekonverze, již podruhé v tak krátké historii, přepracovat urbanistickou strukturu středů měst.
Hodnocení průmyslového dědictví
Navrátil, Oldřich ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánek, Václav (oponent) ; Ryšková, Michaela (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavním tématem je zhodnocení účinnosti současné péče ( nejen památkové) , ochrany a záchrany průmyslového dědictví. Poukázání na kritické problémy spojené s ukončením výroby tradičních odvětví, které sehrály významnou roli v historii měst. Nyní opuštěné budovy a uvolněné areály jsou reprezentanty paměti místa nebo jeho prosperity. Noví majitelé nesdílejí kladný postoj k průmyslovému dědictví, developeři hledají nové pozemky, města a jeho obyvatelé mají nové potřeby. Výsledek práce bude sloužit k orientaci, jaké jsou přístupy v evropských zemích a doporučení monitoringu průmyslového dědictví a jeho hodnocení k zamezení nenávratných škod.
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
Územní studie rozvojového území Vítkovice - Moravská Ostrava
Fišerová, Anna ; Klement, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Základní urbanistickou ideou je vytvořit novou kvalitní obytnou zástavbu v kombinaci s plochou pro sport, rekreaci a odpočinek, stejně jako plochy pro výrobu a skladování. Na rastru 100x100m vznikají komplexy bytových domů se zeleným průchozím vnitroblokem. Mezi jednotlivými celky se nachází volný prostor se zelenými plochami řešený jako obytná zóna. Na souběhu dvou rastrů vzniká v centrální části řešeného území náměstí lemované bytovými domy s polyfunkčním charakterem a zvýšeným komerčním parterem. Dominantou náměstí je nízký multifunkční objekt, plocha náměstí je ponechána vyjma drobných ploch zeleně volná, variabilní (možnost pořádání společenských akcí, trhů atd.). Na náměstí diagonálně navazuje další významná plocha - park s hřištěm - a menší náměstí s terasovým posezením. V této části jsou navrženy tři viladomy. Park ústí u řeky Ostravice, kde vzniká nábřeží s možností posezení. V severní části je umístěn hotel vzniklý rekonstrukcí původní průmyslové budovy doplněný o přízemní restaurační objekt. Kolem něj vzniká park se vzrostlou zelení a multigeneračním hřištěm. Terasové domy se nacházejí v severovýchodní části a hlavní obytné místnosti mají atraktivní výhled na řeku. Řadové rodinné domy lemují páteřní komunikaci – zde je kvůli hlukovému a vizuálnímu komfortu umístěna alej stromů. Typologie a rozmístění ostatních, samostatně stojících domů je inspirována koloniemi dělnických domů např. Baťovy domky ve Zlíně. Mezi jednotlivými pozemky není pevný plot, pouze jsou odděleny nízkou zelení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.